A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Keňa - Tsavo - Průvodce

Národní park Tsavo je v celé Keni největší. Je tu zvlněná krajina, říční systémy, prameny, akáciové háje i oázy. Tsavo protíná hlavní silnice, spojující Nairobi s Mombasou. Ta dělí rezervaci na dvě části: Tsavo West (tedy část parku na západ od cesty) a Tsavo East (na východ).

Tsavo West je přístupnější a tím pádem navštěvovanější. Obzvlášť pěkně vypadá v době, kdy se jeho krajina po období dešťů zazelená. Tsavo East je rovněž krásné a dobrodružní cestovatelé ocení jeho „divokost“. Veřejně přístupná je pouze jeho jižní třetina a i tady je turistů nemnoho. Výsledkem je možnost pozorovat divokou zvěř bez „komerčního“ rozptylování.

Nevýhodou parku Tsavo je, že vzhledem k jeho rozdělení budete muset platit vstupné nadvakrát. Do jedné části se dostanete za asi 30 USD; děti zaplatí o hodně méně.

Smutné stopy pytláctví

Stejně jako ostatní části Keni ani oblast národního parku Tsavo nebyla ušetřena lovu divoké zvěře. Co se zpočátku dělalo legálně, je dnes přísně odsuzováno. Přesto se najdou tací, kteří neváhají kvůli vidině zisku divoká zvířata střílet. Vláda dělá, co může, avšak výsledky nejsou úplně potěšující.

V roce 1972 obývalo rezervaci přes pětadvacet tisíc slonů. Dnes jich tu žije ani ne polovina. Čáru přes rozpočet udělal pytlákům celosvětový zákaz obchodu se slonovinou, který vešel v platnost v roce 1989. Ale můžeme směle pochybovat o tom, že se jejich původní stav brzy vrátí.

Mnohem hůř jsou na tom nosorožci z parku Tsavo West. Kolem roku 1960 žilo v této oblasti na osm tisíc nosorožců černých. O dvacet let později jich tu bylo neuvěřitelných sto! Chudáci nosorožci „vděčí“ za vybíjení pověstem, kolujícím hlavně v Asii. Podle nich působí prášek z jejich rohů jako afrodiziakum, což na černém trhu dává zvířatům nebývalou cenu. V současnosti se Keňané na nosorožce dívají nohem shovívavěji. Poblíž kopců Ngulia jim dokonce vybudovali útulek, ohraničený elektrickým plotem, který má nezvané návštěvníky odradit. Avšak přicházíte-li v míru, správa parku vám dovolí se uprostřed rezervace procházet.

V národním parku Tsavo East se podobně pečuje o antilopy hirola, které sem byly přemístěny od keňsko-somálských hranic. Ze čtrnácti tisíců antilop, které se tady proháněly v roce 1976, jich dodneška zbylo jen 350.

Co si nesmíte nechat ujít

V národním parku Tsavo West stojí za navštívení vulkanické prameny Mzima. Jejich bezprostřední okolí zdobí oáza gigantických palem, která skýtá útočiště mnoha druhům vodního ptactva. Rádi tu loví krokodýli a hroši. Ve zdejších nádržích byla pro turisty zřízena speciální podvodní pozorovatelna hrochů. Těm ale vtíravý zájem lidí nebyl zrovna příjemný. Netrvalo dlouho a vydali se své intimní potřeby vykonávat na druhou stranu jezírka :)

Voda v nádržích je neskutečně křišťálová. Může za to vulkanické pohoří, kterým protéká. Místní podzemí působí jako filtr. Výsledkem je denně padesát milionů galonů pitné vody, která zásobuje celou Mombasu a okolí.

Ve východní části NP Tsavo byste neměli zapomenout na výlet k přehradě Aruba. Leží na řece Voi a přestože je umělá, chodí k ní pít spousta nespoutaných, divokých zvířat. V Tsavo East se nachází největší lávový proud na světě – Yatta Plateau. Neméně zajímavé jsou vodopády Lugards na řece Galana.

Cestovatelův deník (3. března 2006, NP Tsavo)

Jak vypadalo naše safari? Nádhera. Ještě teď cítím lehký vánek ve vlasech a paprsky hřejivého slunce na tvářích. Člověk nemusí být žádný ostřílený turista, aby si v Keni užil dobrodružství. Pravda, museli jsme se probudit asi ve tři hodiny ráno, ale tím naše starosti skončily. Zbytek zajistila cestovka, u které jsme si jednodenní výlet do národního parku Tsavo objednali.

Okolo čtvrté ráno nabral autobus cestující a ještě za tmy jsme vyrazili směrem na severozápad k vstupní bráně. Cesta nebyla zrovna nejlepší, ale také nepatřila mezi ty naprosto nesjízdné. Užili jsme si výmolů i kamení, avšak vzhledem k brzkému ránu jsme byli dost unavení na to, abychom to nevnímali a celý přesun zaspali. Podobně tomu bylo i při zpáteční cestě, kdy jsme byli utahaní ze safari.

Po vjezdu do rezervace si nás rozdělili na menší skupinky. Naše čtyřčlenná rodina nebyla pohromadě, což se ukázalo jako velká nevýhoda. Měli jsme totiž s sebou pouze jeden dalekohled a ten je pro výlet do safari takřka nutností. Žirafa, vzdálená půl kilometru, nemá – jak se zdá – krk ani zdaleka tak dlouhý, jak se vypráví.

Prohlídka safari ve mně zanechala nezapomenutelné pocity, Člověk si připadá, že tady – uprostřed divočiny – má najednou mnohem blíž ke „skutečnému“ životu. Pracovní stres je ten tam, vnímáte jen pach zvířat, šumění akácií a parné slunce. Dopolední projížďka trvala ani ne tři hodiny a za tu dobu jsme potkali žirafy, lvy i geparda s mláďaty.

Oběd naprosto odpovídal evropským standardům. Zavezli nás do jedné z místních luxusních ubytoven a pod proutěnou střechou naservírovali vynikající občerstvení. Ovoce, maso, přílohy – nikdo si nestěžoval. Ani já, která doma spořádám polovinu a ve školních jídelnách se nenajím vůbec:) Atmosféru dokreslovali nastrojení černoši, kteří za malé spropitné hráli na bubny své tradiční melodie.

Odpoledne jsme si vyfotili stádo slonů, jež nám zkřížilo cestu, navštívili skutečnou masajskou vesnici a hurá do hotelu. Vrátili jsme se pozdě večer – uřícení a spocení. Museli jsme se smát, když nás hoteliér přijímal se slovy: „Vítejte doma!“ Asi na nás bylo vidět, jak se cítíme :) Z duše obdivuji ty, kteří na safari stráví několik dní bez sprchy. A to ani nemluvím o Masajích v jejich tradičních skromných chýších bez vody a elektřiny…

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA