A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Keňa - Průvodce

Národnosti Náboženství

Bude to znít hloupě, ale první, co vás v Keni překvapí, jsou černoši. Lidé kolem budou černí jako boty, se zářivými sněhobílými úsměvy a kadeřemi silných tmavých vlasů spletenými do copánků. Jestli jedete do rovníkové Afriky poprvé, bude vám to možná prvních pár dní připadat „nezvyklé“. Ale předsudky stranou; Afričané jsou temperamentní, zábavní a krásní lidé.

Co se týče těch copánků na hlavě, připravte se, dívky (a dlouhovlasí chlapci), že vám zapletení podobného účesu bude nutit každá druhá kolemjdoucí. Tahá to a trvá několik hodin (jestli máte dlouhé vlasy a chystá se vám účes tvořit jen jedna „kadeřnice“, můžete si rovnou rezervovat celý den). Ale výsledek stojí zato a navíc vás to vyjde levně. Zatímco v Česku zaplatíte za tuto práci minimálně 2 000 Kč (v kadeřnictví i trojnásobek), v Keni rádi poslouží za 20 dolarů.

Národnosti

Většina obyvatel jsou (a to vás jistě nepřekvapí) Afričané. Je jich tu spousta a dají se dělit do kmenových skupin – těch je prý kolem sedmdesátky. Pro běžného turistu je tahle informace zhola zbytečná, ale domorodci to berou jinak. Ačkoli se rozdíly mezi nimi pomalu smazávají, stěhují se do měst a „snaží se“ žít naším západním způsobem života, pojem „Kmen“ je doprovází celý život. Hodně Afričanů umí až čtyři jazyky – v Keni oficiální angličtinu a svahilštinu plus kmenové jazyky obou rodičů.

Lesk a bída domorodců

Na Keni je hezké, že tu nenajdeme žádný „vedoucí kmen“. Lidé zde po staletí žili v relativním klidu a mír narušovaly jen bitky kmenů, žijících v těsné blízkosti. Pak přišli kolonizátoři, usedli nad mapy a začali rozdělovat území, jakoby ho nikdo neobýval. Hranice rýsovaly podle pravítka a místo toho, aby se hádali o pastviny, hory a řeky, škudlili se o zeměpisnou šířku a délku. Portugalci, a pak Němci a Britové nadělali místním zmatek v hlavě. Třeba Masajové dříve pravidelně migrovali do území, která dnes patří Tanzánii. Fakt, že území protíná státní hranice, domorodému kmeni trochu zkomplikoval život.

Domorodé kmeny se s kolonizátory a po roce 1963 správou nezávislého státu vypořádávají po svém. Zatímco v „turistické části“ Keni (národní parky Maasai Mara, Tsavo, Amboseli aj, východní podřeží) Afričané přizpůsobují modernímu způsobu života, na severu je to jinak. Nehostinná pustina „nepatří nikomu“. Najdeme tu lidi, kteří jakoby zamrzli v době kamenné. Pohybují se tu skupiny banditů, složené z bývalých somálských, súdánských a ugandských vojáků a rebelských domorodců z místních pasteveckých kmenů. O čemkoli se diskutuje, vždy má navrch ten se zbraní v ruce. Samopalů je tu habaděj. Vesele je pašují z okolních, nepokoji zmítaných zemí. Není divu, že sem rodiny s dětmi nejezdí – „africké dobrodružství“ si určitě představují jinak.

Do Keni po zemi i přes oceán

Různorodé keňské obyvatelstvo sestává i z několika národnostních menšin. Ekonomicky jsou asi nejvýznamnější Asiaté, kteří přišli ze severozápadní Indie a Pákistánu. Prolínání kultur mezi těmito částmi Asie a východním pobřežím Afriky má dlouhou tradici. Obchodníci křižují Indický oceán od dob, kdy vymyslely lodě, které tu dálku zvládnou. Velký boom nastal, když se stavěla železnice z Mombasy do Ugandy. To sem z Pandžábu dovezli přes třicet tisíc dělníků a nemálo z nich se usadila natrvalo. Asiaté neměli v Keni vždycky lehký život. V 70. letech byli hodně diskriminováni, ale v současnosti dochází ke zlepšení situace.

Součástí obyvatelstva Keni jsou Arabové, kteří toto území obývají od 7. století. Evropanů tu je asi stejně – 40 000. Hodně z nich se živí v oblasti cestovního ruchu.

Náboženství

„Pomodlete se a Pán vám dá misku rýže,“ říká misionář. Snědý chlapík, který má sice spoustu korálků a ozdob, ale žádné kalhoty, se pomodlí. Misionář mu podává pokrm… Není divu, že se většina obyvatel Keni hlásí ke křesťanství.

Ve jménu Páně

Keňa má asi 30 milionů obyvatel. Co se náboženství týče, tvoří nejpočetnější skupinu křesťané (asi 65 %). Většinou jsou protestanti (anglikánství, luteránství aj.) nebo příslušníci římskokatolické církve. V Keni najdeme ale i katolíky a spoustu různých křesťanských sekt.

Křesťanství v Keni není jen synonymem víry. Symbolizuje také vzdělanost, medicínu a pokrok. Úvodní pasáž o misionářích byla, uznávám bez mučení, příliš sarkastická. I když vás náboženská situace v Keni nezajímá, vězte, že z ní jako zvídaví cestovatelé budete mít „prospěch“. Jsou tam vážně pěkné kostely!

Keňa a "teroristi"

Dost lidí si představuje muslimy výhradně jako vousaté chlapíky se samopaly v ruce. Jenže oni takoví být rozhodně nemusí – a ve valné většině nejsou! Z vlastních zkušeností z Íránu, Turecka a Tuniska mohu říct, že se není čeho bát a jsou to vesměs lidé neuvěřitelně milí a pohostinní. V Keni vyznává islám docela dost lidí – 8 % z třiceti milionů. Nejde tedy ani zdaleka o zemi muslimskou, ale narazíte na ně.

Většina muslimů v Keni jsou sunnité, to znamená poměrně tolerantní „odrůda“. Islám se teď v zemi rozmáhá a není divu. Jsou to právě tihle lidé, kteří sem přivádějí bohaté zahraniční investory ze Saudské Arábii. I díky nim se keňská ekonomika trošku zvedá a jsou tu budovány nemocnice či školy.

Náboženská exotika

Aby byl výčet úplný, nesmíme zapomenout na hinduisty, kteří na sebe ve větších městech upozorňují velkými chrámy. Druhým, resp. třetím nejrozšířenějším vyznáním v Keni (po všech protestanstvích dohromady a římsko-katolictví) je animismus. Domorodci, žijící v tradičních chýších, ctí názory a zvyky svých předků dál. To nám dává největší naději věřit, že ještě nějaký ten čas jejich identita ze světa nezmizí!

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA